| OSTATNÉ | ||
| KALENDÁR FÓRUM FIRMY TOP 10 KÚP SI HRU | ||
| UŽÍVATEĽ | ||
|
Prihlásiť Registrácia Užívatelia | ||
| Hry v obchode | ||
|
Zlacnené hry | ||
| ABCgames | ||
| Kontakt, RSS, Spolupráca | ||
| ŠTATISTIKY | ||
Online 8066 užívateľov | ||
Návody > Simon the Sorcerer
| Zobrazení: | 18371 |    |
Simon se porozhlédl po chatrči, kam doběhl, když strategicky ustoupil z obědu skřetů, jejímž hlavním chodem byl on sám. Na ledničce v chaloupce byl připevněn magnet, který Simon vzal. Ze šuplíku ve stolku sebral také ostré nůžky a vydal se na prohlídku vesnice. U místního kováře nalezl očividně nepotřebný kousek provazu, který sebral a intuitivně jej ihned použil na magnet. Za kovářem bylo také železné jádro zvonu, které se mohlo vždy hodit. Průzkum vesnice zavedl Simona před chatrč místního Druida, který momentálně nebyl doma. Tady sebral Simon asi dvoumetrový žebřík, který během okamžiku zmizel v jeho malém klobouku. Uvnitř chaloupky našel Simon nádobu na lektvary a lék proti nachlazení. Simon se samozřejmě zastavil i v místní putyce ”U totálně zpařeného Druida” (velice volný překlad), kde udělal malý rozhovor se spanilými bojovnicemi, promluvil s hostinským o smyslu života, vesmíru a vůbec a od farmářů převlečených za čaroděje dostal první úkol - najít jakousi magickou hůl a stát se kouzelníkem. Simon si v tu chvíli představil, jak dlouhá cesta ho ještě čeká a samým žalem sprostě ukradl zápalky, které se válely na přístroji na ovocnou šťávu ve výčepu. Znechucen rozhovorem s farmáři a tlustými bojovnicemi se vydal do lesa, kde ihned přišel na jiné myšlenky. Nejprve pomohl silnému a statečnému bojovníkovi od hrozného zranění, který mu způsobil malý trn zapíchnutý v jeho chodidle a za svou službu získal píšťalku, kterou bojovníka mohl kdykoli přivolat. Zastavil se také u stromu moudré sovy, která sice měla trochu problémy s výslovností, ale dala mu spoustu zajímavých rad (tento návod z těchto rad vychází, a tak se nedivte mnohdy nelogickému počínání Simona – je to ”soví rada”) a hlavně z ní při druhém pohovoru vypadlo pírko, které Simon hbitě sebral. Při cestě okolo pařezu se Simon dal do hovoru s červotočem zde sídlícím a po únavném rozhovoru o červech, rasismu a dřevu mu slíbil sehnat nějaké překrásné a voňavé dřevo k nakousnutí. U domečku zlé čarodějnice vytáhl ze studně a sebral vědro s vodou, ale do chatrče nevstoupil. Intuice mu napovídala, že ještě není na souboj s čarodějnicí dostatečně připraven. Když se chtěl náš mladý hrdina dopravit do další části lesa, cesta ho zavedla na most přes propast, kde právě probíhala demonstrace hnusného a nechutného skřeta za jeho práva. Simon se sice chvíli pokoušel hádat, ale brzy svoje snažení vzdal. Naštěstí upoutala skřeta Simonova píšťalka. Zapískání na tuhle píšťalku bylo to poslední, co skřet ve svém životě udělal. Simon se také setkal s obecním idiotem, který zasadil fazole do suché země a čekal slávu a moc, kterou mu měly přinést. Po kratším rozhovoru Simon sice tyto fazole mírně utopil vodou od čarodějnice, ale alespoň se tak zbavil hlupáka a jeho fazole sprostě ukradl. Po několika krocích stanul Simon před vysokou věží, ve které čekal nejméně stádo krásných a bohatých princezen. Vložil tedy jádro do zvonu a zazvonil. Potom co se vzpamatoval z úderu kadeří princezniných vlasů, vyšplhal nahoru, kde jej čekalo setkání s napůl krásnou a napůl odpornou princeznou. Jediný polibek ji ale zbavil její nebohé podoby a proměnil ji v malé prasátko - ach, jak je ten svět krutý. V tu chvíli byl již Simon připraven pro návrat do vesnice. Nejprve se vydal k perníkové chaloupce, jejíž dveře nechal sežrat krásné princezně (resp. malému prasátku). Uvnitř chaloupky sebral klobouk a včelařský nástroj určený k vykuřování včel, na jehož český název si bohužel nevzpomenu, a vyšel ven. Pomocí zápalek z hospody zapálil onen přístroj (v originále SMOKEBOX) a zapudil včely. Z úlu sebral kousek velice hnusného lepkavého vosku. Vydal se opět do oblíbené putyky a díky božímu vnuknutí ustřihl spícímu trpaslíkovi vousy (Ha! Žádné vnuknutí, ale usilovná pařba). U hospodského si objednal jednu ze stodvacetiprocentní výčepní lihoviny, a když se barman sehnul pod stůl, zaplácl barel za jeho zády voskem. Výsledkem této akce byl průkaz na jedno pivo zdarma a plný sud před hospodou, který Simon vtipně strčil do svého klobouku. Simon se ještě zastavil na zahrádce za chaloupkou, kde nechal v kompostu vyrůst z fazolí překrásný meloun. Vydal se opět do lesa a podle soví rady zlikvidoval potulného Trubače i s jeho nástrojem, který tak podvodně získal (USE WATER MELON WITH SOUSAPHONE).
Simon se po tomto úspěchu vydal doprostřed lesa, přímo před trpasličí doly. Před vchodem do jeskyně nalezl kámen s naškrábaným heslem ”pivo” a hned věděl, na čem je. Nejprve si nasadil vousy, aby vypadal jako pořádný trpaslík a vstoupil. Na hlídačovu otázku odpověděl pochopitelně heslem ”pivo”, a jeho cesta byla volná. Po kratších hádkách s trpaslíky se Simon rozhodl pro nechutný úplatek a věnoval strážci sud piva. Sestoupil do sklípku, pošimral spícího chudáka pírkem a po jeho odvalení sebral klíč. Vydal se doleva, přímo do jádra dolu, kde sebral hák a odemkl dveře klíčem. Uvnitř přemluvil strážce pokladu o významu alkoholu pro zdravý vývoj trpasličího jedince. Když dal strážci průkaz na bezplatné pivo ”U teď už úplně totálně ožraného Druida”, trpaslíkovu radost mohl vyjádřit snad jen diamant, který Simonu věnoval. Po tomto těžce vydobytém úspěchu se Simon vrátil do vesnice, kde prodal diamant potulnému obchodníkovi na návsi za cenu, kterou usmlouval na celých dvacet zlatých. V obchodě s přinejmenším podivnou obsluhou potom za utržený peníz koupil kladivo a láhev koncentrovaného alkoholu (WHITE SPIRIT). Po tomto zdánlivě nelogickém kroku se opět vydal do hlubokého lesa - tentokrát k domku místního dřevorubce. Po rozhovoru o dřevorubcově potřebě kvalitního kovu pro výrobu sekery dostal Simon detektor kovů a úkol najít kdekoli kov zvaný Milrith. To bude určitě hračka, pomyslel si Simon a vypravil se do odporně páchnoucích bažin. Nejprve navštívil podivnou bytost ve vykotlaném stromě, zkonzumoval první porci teplého bahna, ale obsah druhého talíře již vylil do nádoby od Druida. Potom si pomyslel, že poslední sousto nikoho nezabije a když si objednal další jídlo - stal se zázrak – teplé bahno došlo a hostitel se je vydal lovit kamsi do močálu. To byla pro Simona šance k prozkoumání okolí. Odsunul prázdnou truhlu v rohu, otevřel padací dveře a po žebříku sestoupil dolů. Když se potom pokusil přejít lávku, povšiml si uvolněného prkna, které ale vzápětí hbitě přitloukl kladivem z obchodu. Na ostrově tvořeném obrovskou lebkou už jen sebral kouzelnou bylinu – Frogsbane a vydal se do hor. U sochy zkamenělého kouzelníka použil Simon detektor a podařilo se mu tak najít naleziště vzácného kovu. Když došel před spícího obra, rozhodl se pro trochu hudby a mocným fukem do trubky (Sousaphone) obra přimkl k tomu, aby se ve spánku zavrtěl a shodil strom přes propast. Simon stanul před jeskyní zlého, i když trochu mírně nastydlého draka. Když se seznámil s následky jeho kýchnutí, hodil na něj lék proti nachlazení od Druida a uvnitř jeskyně potom spokojeně odcizil hasící přístroj. Před dračí slují si Simon všiml podivně vystupujícího kamene nad vchodem a po háku od trpaslíků vyšplhal až na skálu nad jeskyní. Tady spustil magnet na provázku dírou vedoucí k drakovu zlatu,
a přesto, že zlato není ani trochu magnetické se mu třikrát podařilo vytáhnout hrst zlaťáků. Simon ale pokračoval dál do hor. Na delší cestě směrem ke kouzelnému stromu sebral kámen se zkamenělinou uvnitř a se stromem si promluvil o jeho problémech. Strom mírně vyváděl z míry fakt, že bude zanedlouho poražen díky barevnému označení na kmenu. Simon barvu odstranil alkoholem z obchodu a na oplátku se naučil hromadu mocných kouzelných slov. Simon se vrátil do vesnice ke kováři, nechal jej rozbít kámen s podivnou zkamenělinou uvnitř. S tímto nálezem se vydal k místu paleontologické vykopávky. Po promluvě s kopáčem jménem Von Jones mu dal nalezenou fosílii a použil chytré finty – poslal paleontologa do hor, kde si odložil detektor. Když se potom do hor k soše čaroděje vypravil, nalezl zde v hlíně vykopané nešťastným doktorem tolik očekávanou železnou rudu, z které mu kovář ve vesnici na počkání zhotovil sekeru pro dřevorubce. Ted’ dostal celý příběh velice rychlý spád. Nejprve Simon pochopitelně dal sekeru dřevorubci a získal tak přístup do jeho příbytku. Tady sebral železný kolík do skály (CLIMBING PIN), uhasil ohniště přístrojem z dračí sluje a otočil hákem nad ohništěm. V podzemním skladišti sebral Simon mahagonové dřevo, se kterým se vydal k červotočům na lesní rozcestí. Ještě že měl Simon rád malá slizká stvoření, která se mu vzápětí nasypala do klobouku. S touto společností se raději rychle dopravil do věže, kde žila kdysi-krásná-princezna-která- byla-teď-prase, a vysypal svůj nebezpečný náklad (červotoče) na parkety, kterými se s úctyhodnou rychlostí prokousali o dvě patra níže. Prvním otvorem Simon s neuvěřitelnou hbitostí propadl, ale do druhé díry vedoucí do krypty musel použít žebřík. Tady nalezl rakev, o které se s určitostí domníval, že patří Naflinovi. Pokusil se rakev otevřít, ale nabalzamovaná mrtvola nevypadala jako příliš konverzacechtivá. Po taktickém ústupu rozraženými dveřmi se ale Simon vrátil, znovu otevřel rakev a ve stylu klasických kreslených grotesek rozvázal mumii uchopením volného konce jeho fáče. Naflinova kouzelná hůl byla jeho! Simon se rozhodl navštívit onu podivnou osobu, která rybařila v propasti. Sešplhal dolů po liáně a čekal ho rozhovor z Glumem - potvůrkou známou z Tolkienových příběhů. Simon Gluma nakrmil bahnem z močálu a po chvilce rybaření s jeho prutem nalezl onen pověstný Prsten neviditelnosti, o kterém je celá trilogie Pán prstenu, takže zde uvedeme jen stručné vylíčení historie tohoto prstenu: Prsten Jeden byl...(dalších 598 stránek jsem musel z technických důvodů vynechat)...a to je konec. Ale zpátky k našemu příběhu. Simon se i s kouzelným prstenem vydal před odpornou bránu do skřetí pevnosti, kde pod kamenem nalezl papír objednávající hnusnou zeleninu pro nechutné skřety. Když dal papír obchodníkovi v obchodě a prošel se po vesnici, nalezl před vchodem do obchodu krabici se skřetí objednávkou. Hbitě vlezl do krabice, oblékl si prsten a po chvíli se již ocitl uprostřed skřetího panství, přesněji řečeno v jejich skladu. Ve skřetím skladu se choval přesně tak, jako se lidé v těchto situacích chovají: prohlédl krabice a našel svoji kouzelnou knihu. Prohlédl knihu, našel kus papíru a ze země sebral krysí kost. Papírem podložil dveře a kostí vyšťoural ze zámku klíč, který se pochopitelně zachytil do papíru na zemi. Simon papír sebral a dveře odemkl. Ve vedlejší místnosti děkoval za svůj prsten neviditelnosti a než se prosmýkl okolo skřeta dolů, sebral vědro s kulatým otvorem. Simon konečně stanul tváří v tvář Druidovi, který byl připoután na pranýři. Tady Simon nalezl bonbóny osvěžující dech a rozžhavený kus železa. Když se pokusil s Druidem promluvit, byl jako neviditelný sluha ďábla zavržen. Sejmul tedy svůj prsten a přesvědčil Druida o svoji čistotě. Když se ho zeptal na plán úniku, dozvěděl se o jeho schopnosti měnit se v žábu při spatření úplňku. Nedostatek úplňku nahradil Simon vědrem s otvorem nasazeným na Druidovu hlavu a planoucím železem, které mu ukázal. Potom následovala překrásná scéna, kdy se Simon musel podrobit extrémní akupunktuře v nitru železné panny aby unikl skřetům a potom si od žabičky vzal pilku, se kterou se mohl prořezat skrz mříž. Taková normální zábava se skřety. Simon se vydal do vesnice za Druidem, aby si vyzvedl odměnu za svou námahu. Druid měl ale poněkud problémy se svou žabí podobou, ale bylina Frogsbane jeho problémy stoprocentně vyřešila a Simon si mohl odnést vytoužený transmutační lektvar. V hospodě ”U Druida, který právě utrpěl těžkou otravu alkoholem” si promluvil s farmáři převlečenými za kouzelníky, prokázal svoje schopnosti Naflinovou kouzelnou holí a po zaplacení členského příspěvku 30 zlatých obdržel členství v organizaci mladých kouzelníků. Teď už si Simon připadal dostatečně připraven na souboj se zlou čarodějnicí. Vydal se tedy do její chatrče, otevřel dvířka a pokusil se ukrást koště. V následujícím souboji kouzelných slov čarodějnici porazil s použitím kouzel od stromu (vám se to jistě podaří také – používejte kouzla Alakazam, Hocus Pocus a Sausages pro transformaci o různých zvířat - princip je stejný jako u naší kámen-nůžky-papír) a když se poražená čarodějnice proměnila v roztomilého dráčka, kouzlem Abracadabra se změnil do myší podoby a uprchl dírou ve zdi. Cesta k Sordidově věži již byla téměř volná. Simon se vypravil na útes s chybějícím kolíkem ve skále a mezeru doplnil kolíkem od dřevorubce. Na sněhuláka stačilo dýchnout po konzumaci jediného peprmintového bonbónu a propast před Sordidovou věží hravě přeletěl na koštěti hnusné čarodějnice. Před branou do věže Simon vypil kouzelný lektvar od Druida a ve značně zmenšené podobě proklouzl dírou ve dveřích. Tady se setkal s obrovským psíkem, který jej v zubech odnesl do Sordidovy zahrady, kde Simona čekalo velice zajímavé dobrodružství. Nejprve musel Simon v zahradě sebrat list, kámen a zápalku z vědra. Nad vodou nalevo si potom přitáhl list (PICK UP LILY LEAF - pozor na jiné příkazy, které nefungují), vztyčil zápalku jako stěžeň a použil list jako plachtu. Potom sebral semínka z trávy nalevo a kamenem z nich vymačkal olej, kterým promazal kohoutek. Pomocí psího chlupu potom kohoutkem otočil a po zvýšené hladině vody proplul bezpečně doleva. Před obrovskou žábou sebral z vody maličkého pulce a potom stačila jediná výhružka týkající se jeho života a žába zmizela v nenávratnu. Potom co žába zmizela, sebral Simon houby a ihned je snědl. Vrátila se mu nejen normální podoba, ale i chuť do poslední části dobrodružství. Simon se objevil ve stejné zahradě jako již byl, ale z pohledu normálního člověka vypadala poněkud menší než z pohledu trpaslíka jezdícího na listu přes louži. Simon utrhl ze stromu větev a vstoupil zadními vrátky do věže.
Poprvé se sice vydal na ústup před zdivočelou truhlou, ale podruhé již její chřtán zacpal nalezenou větví. V přízemí sebral ještě kopí a špinavý štít a sestoupil dolů. Simon se teď ocitl v mučírně. Protože již věděl, jak to v mučírnách chodí, udělal následující věci: nejprve pomocí kopí shodil a sebral lidskou lebku, potom uchopil zamčenou truhlu a pomocí mechanismu ovládaného pákou truhlu rozdrtil a zmocnil se vyhřeznuvších svíček. Potom Simonovi již nic nebránilo v cestě do prvního patra. Tady nalezl následující věci: pytlík, ponožku, kouzelnou hůlku a knížku. Knížku si přečetl a dozvěděl se něco o magických hůlkách. Kromě toho se dozvěděl o dalším místě, ale o jeho významu ještě nevěděl zhola nic. Zato když vložil odporně páchnoucí Sordidovu ponožku do pytlíku a výsledný humus použil na myší díru, po chvilce se již v této smrtelné pasti třepotala přiotrávená myška. Simon se podivil nad přihlouplostí hlodavce a vystoupil do nejvyššího patra. Tady si promluvil s dvěma démony a zjistil, že jejich přáním je dostat se zpět do pekla. Kromě toho zde nalezl i chemikálie, kterými nablýskal štít a pověsil jej na háček naproti démonům. V knížce, která se tady bezostyšně povalovala se dočetl o způsobu, jak démony poslat do pekla. Sestoupil o patro níže a po filosofické debatě s kouzelným zrcadlem poprosil tento zázrak techniky o zobrazení obrazu laboratoře v horním patře - dozvěděl se tak jména obou démonů a mohl je podle knihy již klidně poslat do pekla, což velice rád udělal. Na oplátku se od démonů dozvěděl návod k ovládání teleportu. Když vstoupil do teleportu a stisknul jediný knoflík, Simon již věděl, že je v poslední části celé hry. V pekle Rondorů si Simon nejprve promluvil se zřízencem u vchodu a dostal leták svázaný pruhem elastiku. Potom sebral větvičku a kamínek. Pomocí elastiku a větvičky si sestrojil primitivní prak, kterým způsobil požární poplach a úprk zřízence. Než odešel doprava na můstek, sebral ze stolku krabičku zápalek. Na konci vratkého můstku sebral Simon kyblík vosku na podlahu a vydal se vstříc Soridovi do vedlejší jeskyně. Než se Sordid vzpamatoval, proměnil jej Simon kouzelnou hůlkou v sochu stejně tak, jako Sordid proměnil všechny svoje nepřátele dávno předtím. Poslední co bylo nutné udělat bylo hodit hůlku do lávy, která byla ale po vyhlášení požárního poplachu vyhaslá. Kde nestačí magie, nastoupí vtipný úsudek, a tak stačilo lávu zapálit pomocí zápalek. Potom Simon hodil hůlku do lávy a zničil její moc - proměnil všechny kamenné bojovníky zpět do jejich lidské podoby. Pochopitelně se vzbudil i Sordid a pokusil se Simona zlikvidovat. Naštěstí při pádu do jámy s několika tisíci bodáků minul Simon úplně všechny, vrátil se k Sordidovi a pomocí kbelíku s voskem ho definitivně poslal do pekla.